V den výročí vzniku Československé republiky se uskutečnily 28.10.1939 v Praze a dalších městech velké demonstrace proti nacistické okupaci. Pohřeb studenta medicíny Jana Opletala, který byl při těchto demonstracích smrtelně zraněn, přerostl v protiněmeckou demonstraci českých studentů.
Jako odplatu za studentské demonstrace proti okupaci uzavřeli nacisté dne 17. listopadu 1939 české vysoké školy, devět studentů popravili a mnoho jich odvezli do koncentračních táborů. Od té doby se 17. listopad slaví jako Mezinárodní den studentstva.
U příležitosti Mezinárodního dne studentstva a uctění památky Jana Opletala byla na den 17. listopad 1989 svolána v Praze studentská manifestace. Tato pokojná manifestace studentů započala na Albertově a pokračovala průvodem na Vyšehrad. Studenti se pak vydali směrem do centra města. Na Perštýně jim však policie zatarasila cestu a nedovolila průvodu jít na Václavské náměstí. Studenti pak byli obklíčeni policií a na Národní třídě několikrát surově zbiti. Mnoho studentů bylo vážně zraněno.
Tento tvrdý zákrok proti pokojným studentům vyvolal silný odpor většiny lidí v naší zemi. Studenti vysokých škol vstoupili do stávky, organizovali výjezdy do okolních měst a na venkov, kde vyprávěli ostatním lidem o událostech v Praze. Studenti sepsali požadavky, které vyjadřovali přání většiny lidí v naší zemi, kteří již nechtěli nadále vládu komunistů. Postupně se na stranu studentů přidávali také dělníci v továrnách. Dne 27.listopadu 1989 se uskutečnila dvouhodinová generální stávka. Lidé se také scházeli na obrovských statisícových demonstracích už nejen v Praze, ale ve všech našich městech v Čechách i na Slovensku.
17.listopad 1989 znamenal začátek konce komunistického režimu v naší zemi. V prosinci roku 1989 byl prezidentem naší republiky zvolen Václav Havel, který byl krátce před tím propuštěn z vězení. Od událostí, které se staly 17.listopadu 1989 se tento den u nás slaví také jako významný den v dějinách České republiky.
17. listopad 1989
Miloš Jakeš v Lucerně
Listopad 1989
Sametová revoluce - zpávy 20. 11. 1989
Já se tedy hlásím k těm, kteří už to zažili, ale měl jsem pouze 4 roky, tak jsem to moc nevnímal. Taky obdivuji všechny, kteří byli odvážní.
No, já si na to vzpomínam jako pražské dítě :). Bylo mně 9 let a když si na to zpětně vzpomenu, tak bylo jasné, že policie zvládala těžce situaci i před 17.11.1989, protože máma pracovala v centru a velice často, když jsem šel s ní, tak jsem brečel ze slznýho plynu. Všude byli milicionáři. Ani nevím, proč jsem měl jako dítě daleko větší strach z těch jejich uniforem, než z těch policejních. Občas si vzpomenu na ty své dětské revoluční vzpomínky. :) Ale taky je důležité, že se rodiče starali, abych některé věci z té doby nezapomněl, za což jsem jim vděčný.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.